Úvery, půjčky a dotácí v jednodušem účtovníctve

Original article

Rozvoj podnikania je založený na dostatku finančných prostriedků. Jedným ze způsobů získavania financií pro podnikanení i využití cudzích zdrojů, t. j. úvěru, půjčky nebo dotácí.
I když v súčasnosti se zlepšila situácia v poskytovaní úvěru bankami a možnosti získania dotácí, stále není tento způsob získavania finančného kapitálu v podnikateľskem prostredí malých podnikateľů – FO, bežný. Napriek tomu jsme se rozhodli venovat téme poskytnutí úvěru, získání dotácí, čerpaniu, splácaniu úvěru a úroků z úvěru a účtovaniu těchto hospodárskych operácií v sústave jednoduchého účtovníctva v dnešnem príspevce. 

1.    Zdroje financovania podnikateľskí činnosti  

Rozvoj podnikateľskí činnosti není možný bez dostatočného finančného kapitálu. Jednou z možností, jak realizovat svoje podnikateľské zámery je využít mimo vlastných zdrojů i cudzí zdroje, t. j. využít cudzí finančný kapitál. Finančný kapitál, t. j. zdroje financovania podnikania, je možné získat dvoma základnými způsobmi: 

• vlastnými zdrojmi financovania podnikateľskí činnosti, jak jsou napríklad finančné prostriedky ve forme majetku vkladaného do podnikania, 
• cudzími zdrojmi financovania podnikateľskí činnosti, které může podnikatel získat pro svoje podnikateľské aktivity, napríklad půjčka od rodiny nebo priateľů a známych, úvěr od finanční inštitúcí, dotácia, příspěvek a podobne. 

 POZNÁMKA: 

Financovaním podniku se podle Výkladového ekonomického slovníka podnikatele rozumí získavaní a používaní kapitálu na prevádzku a rozširovaní majetku podnice. 

Kapitál je finančný zdroj, který je vynakladaný s cílem, aby se zhodnotil, tzn. dosiahol zisk. Kapitál slúži k financovaniu podniku a jemu na roveň postavených inštitúcií. Podle toho, komu finančné zdroje patria, je možné rozdelit kapitál na vlastný a cudzí. 

2.    Úver 

Úver v podnikateľskí činnosti slúži na využívaní dočasne voľných finančných prostriedků na financovaní dočasných potrieb podnikateľů. 

Poskytnutím úvěru dochádza k vzniku vzťahu mezi veriteľem a dlžníkem. Veriteľem je obyčajne banka nebo iný finančný inštitút a dlžníkem je podnikatel. Úver se poskytuje vždy jen na dočasné použití, t. j. jen na určité časové období, které je dopredu dohodnuté, s podmínkou návratnosti. 

Úver je z ekonomického hlediska dočasným cudzím zdrojem financovania potrieb podnikatele, který se musí po určitem stanovenem čase vrátit. Úver predstavuje dlh, najčastejší vůči bance, který musí dlžník vrátit v jeho pôvodní výšce a ještě zaplatit i cenu úvěru, ktorou jsou úroky z úvěru. 

2.1    Úver a Obchodný zákonník 

Vzťah mezi veriteľem a dlžníkem má mít formu zmluvy. U podnikateľů upravuje tento vzťah Obchodný zákonník č. 513/1991 Zb. v znení neskorších predpisov^[1] (Dále jen Obchodný zákonník) v § 497 až § 507^[2]. 

Zmluvou o úvěre se zaväzuje, podle § 497 Obchodného zákonníka^[3], veritel – banka (Dále jen banka), že dá dlžníkovi k dispozícii určitou finančnou hodnotu v peniazoch a bude se starat o správu dlhu. Dlžník – podnikatel (Dále jen podnikateľ), se zaväzuje splatit svoj dlh v dohodnutem termínu a forme, spravidla v peniazoch, a zaplatit príslušný úrok. 

2.2    Poskytnutí úvěru 

Při poskytnutí úvěru vyžaduje banka záruky. Zárukou může být ručení inou osobou nebo jinými osobami nebo ručení majetkem. 

Podnikatel může ručit za poskytnutý úvěr i cennými papiermi. Úver může být zabezpečený i vlastnou zmenkou (tzv. zabezpečovacia zmenka). 

Plnení úvěrového záväzku ze zábezpeky při všech formách zabezpečení nastáva až vtedy, když nenastalo v dohodnutí dobe finančné plnení záväzku z úvěru, t. j., když podnikatel prestane splácat úvěr a úroky z úvěru. 

Úver je možné poskytnout dvoma způsobmi: 

1.    poskytnutí peňažných prostriedků podnikateľovi převodem na jeho bankový podnikateľský účet nebo 

2.    priamymi úhradami záväzků za podnikatele. 

Druh úvěru a způsob splácania úvěru je vždy uvedený v úvěroví zmluve, kterou podnikatel uzavrí s bankou. 

2.3    Úver je možné poskytnout i v cudzí mene 

Ustanovení § 498 Obchodného zákonníka^[4] umožňuje obem stranám určit peňažné prostriedky, které jsou predmetem úvěroví zmluvy, t. j., že úvěr může být poskytnutý nejen v korunách slovenských, ale i v cudzí mene. V takomto případě se nejen úvěr, ale i úroky úvěru splácajou v mene, v které byl úvěr poskytnutý. 

2.4    Splácení úvěru 

Podnikatel, který získal od banky úvěr, musí mimo úroků splácat i samotný úvěr, tzn. musí bance za určité časové období požičané finančné prostriedky vrátit. Podle § 503 Obchodného zákonníka^[5] záväzok splatit úroky je splatný spolu se záväzkem vrátit použité peňažné prostriedky. Když se poskytnuté peňažné prostriedky mají vrátit v splátkach, jsou obvykle v den splatnosti každí splátky splatné i úroky z této splátky. 

Podnikatel jak dlžník je oprávnený vrátit poskytnuté peňažné prostriedky pred dobou určenou v zmluve. Úroky je potem povinný zaplatit jen za dobu od poskytnutia do vrátenia peňažných prostriedků. 

V zmysle ustanovenia § 504 Obchodného zákonníka^[6] je podnikatel povinný vrátit poskytnuté peňažné prostriedky v dohodnutí lhůtě. Podle § 506 Obchodného zákonníka^[7] může banka od dohody odstúpiť v případě, že podnikatel mešká s vrátením víc jak dvoch splátok nebo jední splátky po dobu dlhšiu jak tri měsíce. 

2.5    Úroky z úvěru 

Pojem „úrok“ je možné definovať jak peňažnou čiast ce, která predstavuje cenu peňazí, která se vyjadruje pomocou úrokoví sazby, najčastejší stanovení v percentách. Podle § 502 Obchodného zákonníka^[8] při úrokoch z úvěru platí, že od doby poskytnutia peňažných prostriedků je dlžník – podnikatel, povinný platit z nich úroky v dojednaní výšce. Když úroky ne jsou takto určené, dlžník je povinný platit obvykle úroky požadované za úvěry, které poskytujou banky v místě sídla dlžníka a v čase uzavretia zmluvy. 

Když podnikatel získa úvěr od banky, co je najčastejší způsob získania úvěru, úrok z úvěru predstavuje určitou sumu peňazí, kterou musí bance zaplatit za to, že si od ní na určitý čas požičal finančné prostriedky. 

3.    Úver z hlediska daňového 

Úver, jeho splácení a splácení úroků z úvěru je nutné z hlediska daňového posudzovat podle zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmů v znení neskorších predpisov^[9] (Dále jen ZDP). 

Poskytnutí úvěru a jeho splácení predstavuje několik fáz, které na seba nadväzujou a spolu navzájem súvisia. Jsou to: 

• poskytnutí úvěru, 
• splácení úvěru, 
• splácení úroku z úvěru. 

3.1    Poskytnutí úvěru 

Úver je v okamihu získania peňažných prostriedků příjmem u podnikateľa. Podle § 3 ods. 2 písm. b) ZDP^[10] úvěr a půjčky jsou příjmy, které ne jsou predmetem dane z příjmů. To znamená, že z finančných prostriedků získaných úvěrem podnikatel neplatí daň. 

3.2    Splácení úvěru 

Úver je výdavkem v čase jeho splácania. Platba úvěru je výdavkem, ale jde o výdavok, který není možné uznat jak daňový výdavok, tzn. není to výdavok na dosiahnutí, zabezpečení a udržaní příjmu. Splátky úvěru se do daňových výdavků dostanou prostřednictvím výdavků vynaložených:  

• na obstaranie materiálu, zboží, práce a služby, které boli zaplatené finančnými prostriedkami z poskytnutého úvěru nebo 
• odpisov hmotného a nehmotného majet ce, který byl obstaraný finančnými prostriedkami z poskytnutého úvěru. 

3.3    Splácení úroku z úvěru 

Splátka úroku z úvěru, jí výška a doba, kdy se má splatit, je určená v úvěroví zmluve. Splátka úroku může, ale i nemusí být daňovým výdavkem.  

Při rozhodovaní, či úrok z úvěru je daňovým výdavkem nebo není daňovým výdavkem, je potřebné vychádzat z definící daňového výdavku v ZDP. Podle § 2 písm. i) ZDP^[11] daňovým výdavkem je výdavok na dosiahnutí, zabezpečení a udržaní příjmů, který je podnikateľem preukázateľne vynaložený a zaúčtovaný v jeho účtovníctve. 

Z toho vyplýva, že úrok z úvěru je daňovým výdavkem, když čerpaní úvěru preukázateľne súvisí s dosahovaním, zabezpečovaním a udržiavaním zdaniteľných příjmů. 

4.    Úver z hlediska účtovného 

Podnikatel, který účtuje v sústave jednoduchého účtovníctva (Dále jen JÚ), postupuje podle ustanovení: 

• zákona č. 431/2002 Z. z. o účtovníctve v znení neskorších predpisov^[12] (Dále jen ZÚ) a 
• opatrenia Ministerstva financií Slovenskí republiky č. 23 586/2002-92, kterým se ustanovujou podrobnosti o postupoch účtovania a podrobnosti o usporiadaní, označovaní položiek účtovní závierky, obsahovem vymedzení položiek a rozsahu údajů určených z účtovní závierky na zverejnení pro účtovné jednotky účtujúce v sústave jednoduchého účtovníctva, které podnikajou nebo vykonávajou inou samostatne zárobkovou činnost, když průkazujou svoje výdavky vynaložené na dosiahnutí, zabezpečení a udržaní příjmů na účely zistenia základu dane v znení neskorších predpisů (Dále jen Postupy účtovania v JÚ). 

Keďže JÚ je koncipované jak účtovníctvo daňové a základ dane, který je výsledkem JÚ, slúži bez Dalších úprav na výpočet dane z příjmu FO, při účtovaní v sústave JÚ musí každá účtovná jednotka – podnikatel (Dále jen podnikateľ) vychádzat i z platného ZDP. 

Při účtovaní úvěrových vzťahov v sústave jednoduchého účtovníctva bude podnikatel účtovat o nasledujúcich účtovných prípadoch: 

• poskytnutí úvěru, 
• splácení úvěru, 
• splácení dohodnutého úroku z úvěru. 

4.1    Poskytnutí úvěru 

Způsob účtovania závisí od způsobu a formy poskytnutia úvěru. Jak jsme už vyšší uviedli, existujou dve základné možnosti poskytnutia úvěru: 

1.    banka přímo poskytne peňažné prostriedky převodem na bežný účet podnikatele – úvěrového dlžníka, nebo 

2.    banka poskytne úvěr formou úhrady záväzkov podnikatele – úvěrového dlžníka, napríklad zaplatením faktúr, kúpnych zmlúv a podobne. 

Prvý způsob poskytnutia úvěru 

Poskytnutí úvěru způsobem pripísania úvěru na bežný podnikateľský účet podnikatele zaúčtuje podnikatel podle § 15 ods. 1 ZÚ^[13] do: 

• peňažného denníka a 
• knihy záväzků jak záväzok vůči bance. 

Účtovaní v peňažnem denníku: 

Když byl úvěr poskytnutý převodem na bežný podnikateľský účet, tento příjem zaúčtuje podnikatel do peňažného denníka v den příjmu peňažní čiastky na bankový účet, podle ustanovenia § 15 ods. 1 Postupů účtovania v JÚ, ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bežný účet, 
• příjem neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Úver, půjčky, dotácie“. 

Odporúčanie: 

§ 15 ods. 1 Postupů účtovania v JÚ neukladá podnikateľovi, aby stĺpec „Příjmy neovlivňujúce základ dane“ podrobnejší členil. Doporučujeme mu, když mu to účtovný program dovolí, členit uvedený stĺpec na podskupiny, které si sám zvolí podle svojich potrieb. Podrobnejším členením příjmů, které neovlivňujou základ dane (Dále jen ZD), získa ľahší informácí, které využije při riadení svojí firmy, při kontrole účtovníctva a podobne. 

To isté platí i pro stĺpec „Výdavky neovlivňujúce ZD“. 

Účtovaní v knihe záväzkov: 

V knihe záväzků se evidujou všechny závazky podnikatele – účtovní jednotky (Dále jen podnikateľ). Kniha záväzků je typickou účtovnou knihou, pro kterou má vecnou náplň, můžeme povedat, každý podnikatel, který vedí účtovníctve. Podle § 15 ods. 4 ZÚ^[14] má kniha záväzků obsahovat hlavně údaje o: 

• veriteľoch (napríklad identifikačné číslo, adre se, číslo zmluvy a podobne), 
• výšce záväzku v peňažnem vyjadrení (napríklad sumy a čísla faktúry), 
• prijatěch preddavkoch (napríklad sumy a doklady k preddavkem jak jsou faktúry, zmluvy a podobne), 
• prijatěch úvěroch (napríklad číslo úvěroví zmluvy nebo iné označení úvěru, splátkový kalendár), 
• záväzkoch dane z příjmov (napríklad nedoplatok dane z příjmu FO), 
• záväzkoch nepriamych daní (napríklad nedoplatok na DPH), 
• záväzkoch vůči Sociální poisťovni a príslušní zdravotní poisťovni. 

Podle § 9 Postupů účtovania v JÚ se závazky členia podle § 15 ZÚ^[15]. Když si to vyžaduje charakter činnosti podnikatele, může závazky členit i podrobnejší.  

Prijatím úvěru vznikol podnikateľovi záväzok prijatý úvěr a úroky z úvěru splatiť, to znamená, že výšku úvěru zaevidujeme v zmysle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[16] do knihy záväzků jak záväzok podnikatele vůči bance. 

Druhý způsob poskytnutia úvěru 

V případě, že banka poskytne úvěr formou úhrady záväzku podnikatele, teda přímo zaplatí faktúru za podnikatele, potem bude podnikatel účtovat podle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[17] v: 

• peňažnem denníku a 
• v knihe záväzků. 

Účtovaní v peňažnem denníku: 

V peňažnem denníku zaúčtuje podnikatel výdaj za úhradu záväz ce, napríklad faktúry. Faktúra bude uhradená z úvěrového účtu, na který banka presuní zmluvne dohodnutou finančnou čiast ce, obyčajne ve výšce celého úvěru. V takomto případě podnikatel účtuje v peňažnem denníku o pohybe na bežnem podnikateľskem účte a i úvěrovem účte. Způsob účtovania bude záviset od toho, za co bola úhrada vynaložená. Napríklad: 

a)    banka uhradila faktúru za nakúpený materiál. V peňažnem denníku zaúčtuje podnikateľ: 

• příjem peňažných prostriedků na úvěrový účet, 
• příjem neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Úvery, půjčky, dotácie“, 
• výdavok peňažných prostriedků z úvěrového účtu, 
• výdavok ovlivňujúci základ dane v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Nákup materiálu“, 

b)    banka uhradila faktúru za nakúpený tovar. Podnikatel bude v peňažnem denníku účtovat takto: 

• příjem peňažných prostriedků na úvěrový účet, 
• příjem neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Úvery, půjčky, dotácie“, 
• výdavok peňažných prostriedků z úvěrového účtu, 
• výdavok ovlivňujúci základ dane v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Nákup zboží“, 

c)    banka uhradila faktúru za nájomné a služby spojené s užívaním prenajatěch priestorů. Podnikatel zaúčtuje splátku nájomného v den úhrady ako: 

• příjem peňažných prostriedků na úvěrový účet, 
• příjem neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Úvery, půjčky, dotácie“, 
• výdavok peňažných prostriedků z úvěrového účtu, 
• výdavok ovlivňujúci základ dane v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Prevádzková réžia“, 

d)    banka uhradila faktúru za obstaraní hmotného majetce. V peňažnem denníku podnikatel zaúčtuje: 

• příjem peňažných prostriedků na úvěrový účet, 
• příjem neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Úvery, půjčky, dotácie“, 
• výdavok peňažných prostriedků z úvěrového účtu, 
• výdavok neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Nákup hmotného a nehmotného majetku“ (do daňových výdavků dostane podnikatel čiastku za úhradu nákupu hmotného a nehmotného majetku prostřednictvím odpisov). 

Účtovaní v knihe záväzkov 

V knihe záväzků zaúčtuje podnikatel výšku poskytnutého úvěru jak záväzok podnikatele vůči bance. Úhradu faktúry zaúčtuje jak výdavok, t. j. splacení záväzku z poskytnutého úvěru. 

V súčasnosti se v podnikateľskí praxi využíva najčastejší 1. způsob účtovania poskytnutia úvěru, který je i pro podnikatele z hlediska účtovného jednoduchší.  

4.2    Účtovaní splácania úvěru 

Poskytnutý úvěr je dlžník – podnikatel, povinný splácat. Splácení by se malo uskutočnit podle podmínek dohodnutěch v úvěroví zmluve. Splátky úvěru bývajou najčastejší dohodnuté v pravidelných časových intervaloch. 

Každá splátka úvěru je nedaňovým výdavkom, tzn. výdavkem neovlivňujúcim ZD, který zaúčtuje podnikatel v zmysle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[18] do: 

• peňažného denníka a 
• knihy záväzků. 

Účtovaní v peňažnem denníku 

Splácení úvěru zaúčtuje podnikatel v den úhrady do peňažného denníka, a to podle § 15 ods. 1 Postupů účtovania v JÚ ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bežného účtu, 
• výdavok neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Splátka úvěru“. 

V případě, že podnikatel má úvěr vedený na úvěrovem účte, bude musiet zaúčtovat na tomto účte příjem splátky jak příjem neovlivňujúci základ dane. 

Účtovaní v knihe záväzkov 

V knihe záväzků zaúčtuje podnikatel splátku úvěru jak snížení záväzku vůči bance. 

4.3    Účtovaní splácania úroku z úvěru 

Za poskytnutý úvěr musí dlžník zaplatit dohodnutou peňažnou čiastku ve forme úroce. Úrok je cena za požičaní peňazí. Výška úroku je dohodnutá v úvěroví zmluve. Úrok z úvěru se obyčajne spláca spolu se splátkou úvěru. 

Splátku úroku z úvěru zaúčtuje podnikatel v zmysle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[19] do: 

• peňažného denníka a 
• do knihy a záväzků. 

Účtovaní v peňažnem denníku 

Úhradu za úrok z úvěru, který podnikatel využil na rozvoj svojí podnikateľskí činnosti, tzn. napríklad na nákup materiálu, zboží, úhradu nájomného za priestory, v kterých podnikatel podniká a podobne, zaúčtuje ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bežného účtu, 
• výdavok ovlivňujúci základ dane v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci podle druhu výdavce. 

Zmena v Postupoch účtovania v JÚ platná od 1. 1. 2005 

Podle § 11 ods. 3 písm. g) novelizovaných Postupů účtovania v JÚ (platné od 1. 1. 2005) platí, že za náklady súvisiace s obstaraním dlhodobého hmotného majetku se nepovažujou úroky z úvěrů, když do času uvedenia tohto majetku do používania podnikatel nerozhodne, či budou tvorit súčast obstarávací ceny. To znamená, že je na rozhodnutí podnikatele, či úroky zaplatené od 1. 1. 2005 budou vstupovat do obstarávací ceny majetku nebo ne. 

Z pohledu Postupů účtovania se zaradením do užívania rozumí zabezpečení všech technických funkcií potřebných pro užívaní a splnení všech povinnosti stanovených právnymi predpismi, jak jsou predpisy stavebné, ekologické, požiarne, bezpečnostné a hygienické. Za den zaradenia stavby do užívania se považuje dátum vydania kolaudačného rozhodnutia. 

 PRÍKLAD č. 1: 

Podnikateľka Dana D. podniká jak fyzická osoba (zákazkové šitie) a účtuje v sústave JÚ. Dana se rozhodla investovat do svojí firmy, a preto uzavrela úvěrovou smlouvu s bankou na poskytnutí úvěru ve výšce 500 000 Sk. Úver byl určený na obstaraní strojů, zásob, úhradu miezd zamestnanců a splátku nájomného. Banka poskytla podnikateľce úvěr 20. 1. 2005 vložením dohodnutí čiastky 500 000 Sk na jí podnikateľský účet. Splátky úvěru a úroky boli dohodnuté v úvěroví zmluve. 

V 1. polroku roku 2005 zaplatila Dana tieto splátky: 

15. 3. 2005 splátka úvěru 62 500 Sk, splátka úroku 15 500 Sk, 

15. 6. 2005 splátka úvěru 62 500 Sk, splátka úroku 14 000 Sk. 

Podnikateľka Dana použila úvěr nasledovne: 

15. 1. 2005 kúpila starší šijací stroj v obstarávací cene 68 500 Sk, úhradu uskutočnila na základe kúpní zmluvy z bankového účtu 20. 1. 2005, 

16. 1. 2005 doprava šijacieho stroja 1 500 Sk, úhrada v hotovosti na základe potvrdenky, 

20. 1. 2005 obstaraní žehličky, 2 kusy po 9 500 Sk, spolu 19 000 Sk, úhrada 20. 1. 2005 hotovostnou platbou, 

19. 1. 2005 nákup materiálu v hodnote 173 500 Sk, úhrada z bankového účtu 22. 1. 2005, 

25. 1. 2005 kúpa vyšívacieho stroja 35 000 Sk, 

15. 2. 2005 mzdy zamestnanců 142 500 Sk, 

15. 2. 2005 nájomné zaplatené na období január až jún 2002, celkem 60 000 Sk. 

Hospodársce operácí, které uskutočnila podnikateľka v súvislosti s prijatím úvěru, jeho čerpaním, splácaním a splácaním úroku z úvěru, zaúčtuje podle § 15 ods. 1 ZÚ^[20] a podle § 15 ods. 1 Postupů účtovania v JÚ do: 

• peňažného denníka, 
• knihy záväzků, 
• pomocných kníh, napríklad hmotný majetok zaúčtuje do knihy dlhodobého hmotného majetku zásoby do knihy zásob a podobne. 

Účtovaní v peňažnem denníku 

Jednotlivé hospodársce operácí zaúčtuje do peňažného denníka nasledovne: 

1.    prijatí úvěru: 

dňa 10. 1. 2005 prijatí úvěru ve výšce 500 000 Sk, když příjem neovlivňuje základ dane, 

2.    čerpaní úvěru: 

Čerpaní úvěru bude Dana účtovat podle toho, co uhrádzala z poskytnutého úvěru, takto:. 

• dňa 20. 1. 2005 kúpu staršieho šijacieho stroja v obstarávací cene 68 500 Sk. Úhradu uskutočnila na základe kúpní zmluvy z bankového účtu 20. 1. 2005. Výdavok ve výšce 68 500 Sk zaúčtovala jak výdavok neovlivňujúci ZD, lebo podle § 21 ods. 1 písm. a) ZDP^[21] daňovými výdavkami ne jsou výdavky na obstaraní hmotného majetku; 
• dňa 16. 1. 2005 dopravu šijacieho stroja 1 500 Sk. Úhradu uskutočnila v hotovosti, dokladem o úhrade je potvrdenka a výdavkový pokladničný doklad. Sumu 1 500 Sk zaúčtovala Dana jak výdavok neovlivňujúci ZD, lebo doprava šijacieho stroja, který je podle § 22 ods. 2 ZDP^[22] hmotným majetkem, bude súčastí obstarávací ceny šijacieho stroja, a to v zmysle ustanovenia § 25 ods. 4 ZÚ^[23]; 
• dňa 20. 1. 2005 kúpa 2 kusů žehličiek. Jeden kus stál 9 500 Sk, spolu zaplatila 19 000 Sk. Úhradu uskutočnila podnikateľka Dana 20. 1. 2005 hotovostnou platbou. Účtovným dokladem je faktúra, potvrdenka o úhrade a výdavkový pokladničný doklad. Výdavok zaúčtuje jak výdavok ovlivňujúci ZD v druhovem členení v stĺpci „Nákup materiálu“,; 
• dňa 19. 1. 2005 nákup materiálu v hodnote 173 500 Sk. Úhradu převedla Dana z bankového účtu 22. 1. 2005 ve výšce 173 500 Sk. Účtovným dokladem je prijatá faktúra a výpis z bankového účtu. Výdavok zaúčtuje jak výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“ a „Nákup materiálu“; 
• dňa 25. 1. 2005 kúpu vyšívacieho stroja za 35 000 Sk. Úhradu uskutočnila 25. 1. 2005 z bankového účtu. Účtovným dokladem bude faktúra a bankový výpis. Výdavok zaúčtuje jak výdavok neovlivňujúci ZD, lebo vyšívací stroj, kterého obstarávacia cena je vyššia jak 30 000 Sk a doba upotřebiteľnosti delší jak jeden rok, je podle ustanovenia § 22 ods. 2 ZDP^[24] hmotným majetkem, který se bude odpisovat. Daňovým výdavkem bude odpis ročný, který zaúčtuje v rámci uzávierkových účtovných operácií (31. 12. 2005) jak výdavok daňový; 
• dňa 15. 2. 2005 mzdy zamestnanců 142 500 Sk. Výdavok zaúčtuje jak výdavok ovlivňujúci ZD v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Mzdy“. Účtovným dokladem bude výpis z účtu, ce kterému bude doložený súpis miezd na vyplacení zamestnancom; 
• dňa 15. 2. 2005 nájomné zaplatené na období január až jún 2005, celkem 60 000 Sk. Výdavok zaúčtuje Dana jak výdavok ovlivňujúci ZD do stĺpca „Výdavky celkom“ a do stĺpca „Prevádzková réžia“. Účtovným dokladem bude kópia nájomní zmluvy a bankový výpis, na kterém je uvedená úhrada nájomného. 

3.    splácení úvěru: 

Úver spláca podnikateľka podle splátkového kalendára, který je súčastí úvěroví zmluvy. Splátku úvěru zaúčtuje v den úhrady jak výdavok neovlivňujúci ZD. Účtovným dokladem bude výpis z bankového účtu, k prví splátce v roku 2005 doporučujeme priložit i kópiu úvěroví zmluvy. 

4.    splácení úroků z úvěru: 

Splácení úroků z úvěru bude Dana vykonávat podle splátkového kalendára, který je uvedený v úvěroví zmluve. Splátku úroku z úvěru zaúčtuje do peňažného denníka jak výdavok ovlivňujúci ZD v druhovem členení výdavků celkem do stĺpca „Prevádzková réžia“. Účtovným dokladem bude výpis z bankového účtu. 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Příjem neovlivňujúci ZD
			Příjmy	Výdavky
55.	20. 1.	Prijatý úvěr	BÚ: 500 000		500 000

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Výdavky ovlivňujúce ZD	Výdavky neovlivňujúce ZD
			Příjmy	Výdavky
48.	16. 1.	Doprava HM		H: 1 500		HM: 1 500
56.	20. 1.	Kúpa šijacieho stroja		BÚ: 68 500		HM: 68 500
57.	20. 1.	Kúpa žehličky, 2 ks		H: 19 000	Materiál: 19 000
65.	22. 1.	Nákup zásob materiálu		BÚ: 173 550	Materiál: 173 500
84.	25. 1.	Kúpa vyšívac. stroja		BÚ: 35 000		HM: 35 000
161.	15. 2.	Mzdy zamestnancov		BÚ: 142 500	Mzdy: 142 500
162.	15. 2.	Nájomné		BÚ: 60 000	Prev. réžia: 60 000
171.	15. 3.	Splátka úvěru		BÚ: 62 500		SÚ: 62 500
172.	15. 3.	Splátka úroku z úvěru		BÚ: 15 500	Prev. réžia: 15 500
398.	15. 6.	Splátka úvěru		BÚ: 62 500		SÚ: 62 500
399.	15. 6.	Úrok z úvěru		BÚ: 14 500	Prev. réžia: 14 500

Kde: 

BÚ    – bankový účet 

H    – hotovosť 

HM    – hmotný majetok 

SÚ    – splátka úvěru 

 POZNÁMKA: 

Mzdy boli zamestnancem prevedené na jejich osobné účty. V našem príklade jsme zaúčtovali celou čiastku naraz, i když v praxi by boli účtované viacerými položkami – kolik má podnikateľka zamestnanců, toľko by účtovala položiek.  

Účtovaní v knihe záväzkov  

Do knihy záväzků zaeviduje Dana všechny závazky a jejich splácane. Nesmí zabudnút na záväzok vůči bance splácat úvěr a úroky z úvěru. Výšku úrok, dopredu nepozná, vypočítaný úrok jí banka stiahne přímo z účtu, tzn. v den úhrady úroku z úvěru poznačí vzniknutý záväzok a jeho úhradu. 

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystav.	Dátum splatnosti	Zaplatené
							Deň	Suma	Forma
10.	20. 1.	Z 01	Úver z BÚ	500 000	prijatý dňa 20. 1. 2005
							15. 3.	62 500	BÚ
							15. 6.	62 500	BÚ
15.	15. 1.	FA 05/12	ŠITIE, a. s.	68 500	15. 1.	20. 1.	20. 1.	68 500	BÚ
21.	20. 1.	FA 2514	ŽEHLIČKY	19 000	20. 1.	20. 1.	20. 1.	19 000	H
22.	20. 1.	FA 124/05	LÁTKY, a. s.	173 000	19. 1.	24. 1.	22. 1.	173 000	BÚ
31.	25. 1.	FA 05/65	ŠITIE, a. s.	35 000	20. 1.	25. 1.	25. 1.	35 000	BÚ
48.	31. 1.	Z 10	Nájomné 2005	120 000	31. 1.	15. 2.	15. 2.	60 000	BÚ
65.	15. 3.	Z 13	1. splátka úroku		10. 1.	15. 3.	15. 3.	15 500	BÚ
90.	15. 6.	Z 25	2. splátka úroku		10. 1.	15. 6.	15. 6.	14 000	BÚ

Účtovaní v pomocní evidencii – v knihe dlhodobého hmotného majetku: 

Podle § 16 ods. 1 Postupů účtovania v JÚ se dlhodobý hmotný majetok účtuje do knihy dlhodobého majetku podle jednotlivých vecí, súborů vecí a práv.  

V knihe dlhodobého majetku se podle § 16 ods. 2 Postupů účtovania v JÚ uvádí: 

• názů nebo popis dlhodobého majet ce, případně číselné označe ne, 
• dátum obstarania, dátum uvedenia do používania, 
• ocenení podle § 25 ZÚ^[25], odpisový plán účtovných odpisů, který obsahuje odpisovou skupinu, sazbu odpisů, odpisy a účtovnou zostatkovou cenu, 
• vstupnou cenu podle ZDP, odpisový plán daňových odpisů, který obsahuje odpisovou skupinu, sazbu daňových odpisů, daňové odpisy, zostatkovou hodnotu podle ZDP, 
• dátum a způsob vyradenia. 

Podle § 14 ods. 1 Postupů účtovania v JÚ se v účtovníctve podnikatele môžu uplatnit sazby nebo koeficienty a doba odpisovania podle ZDP. 

Dana bude do knihy dlhodobého hmotného majetku účtovat obstaraní hmotného majetku a všechny ostatné náležitosti, které stanovuje § 16 ods. 2 Postupů účtovania v JÚ pro knihu dlhodobého hmotného majetce. 

Čast knihy dlhodobého hmotného majetku: 

Poradové číslo DHM:	02	Obstarávacia cena:	70 000 Sk
Názů DHM:	Šijací stroj	Vstupná cena:	70 000 Sk
Dátum obstarania:	20. 1. 2005	Způsob odpisovania:	rovnomerný
Dátum uvedenia do používania:	20. 1. 2005	Dátum vyradenia:
Odpisová skupina:	2	Dôvod vyradenia:
Doba odpisovania:	6 rokov	Způsob vyradenia:

 POZNÁMKA: 

1.    Obstarávacia cena = cena stroja 68 500 Sk + doprava stroja 1 500 Sk = 70 000 Sk 

2.    Účtovné odpisy = daňovým odpisom 

Rok	OC v Sk	VC v Sk	Odpis ročný	Odpis ročný v Sk	Zostatková cena v Sk
2005	70 000	70 000	1/6	70 000 : 6 = 11 667	70 000 – 11 667 = 58 333

Při výpočte odpisu ročného a zostatkoví ceny postupovala Dana podle § 27 ods. 1 ZDP. Výslednou sumu odpisu ročného zaokrúhlila v zmysle ustanovenia § 27 ods. 2 ZDP na celé koruny nahor. 

Časť  knihy dlhodobého hmotného majetku 

Poradové číslo DHM:	03	Obstarávacia cena:	35 000 Sk
Názů DHM:	Vyšívací stroj	Vstupná cena:	35 000 Sk
Dátum obstarania:	21. 1. 2005	Způsob odpisovania:	zrýchlený
Dátum uvedenia do používania:	25. 1. 2005	Dátum vyradenia:
Odpisova skupina:	2	Dôvod vyradenia:
Doba odpisovania:	6 rokov	Způsob vyradenia:

 POZNÁMKA: 

Účtovné odpisy = daňovým odpisom 

Rok	OC v Sk	VC v Sk	Koeficient	Odpis ročný v Sk	Zostatková cena v Sk
2005	35 000	35 000	6	35 000 : 6 = 5 834	35 000 – 5 834 = 29 166

Při výpočte odpisu ročného a zostatkoví ceny postupovala Dana podle § 28 ods. 1 a 2 ZDP. Výslednou sumu odpisu ročného zaokrúhlila v zmysle ustanovenia § 28 ods. 4 ZDP na celé koruny nahor. 

4.4    Účtovaní na kontokorentnem účte 

Kontokorentný účet, který je v poslední dobe u podnikateľů – FO, jedným z najčastejších cudzích zdrojů financovania podnikateľskí činnosti, můžeme považovat za úvěr. Při kontokorentnem účte podnikatel uzavrí s bankou smlouvu, která mu stanoví výšky finančných prostriedků, které může ze svojho účtu čerpat (do této výšky může Jít do mínusu). Výhodou kontokorentného účtu je, že banka obyčajne nestanovuje, na co podnikatel použije finančné prostriedky, které mu půjčíva. Podnikatelia využívajou kontokorent na krytí bežných prevádzkových výdavků svojí podnikateľskí činnosti. 

Účtovaní pohybů na kontokorentnem účte je potřebné vykonat tak jak ostatné účtovné prípady, tzn. vždy v súlade se ZÚ, Postupmi účtovania v JÚ a s ustanoveniami ZDP. 

Podle § 15 ods. 3 Postupů účtovania v JÚ o pohybe peňažných prostriedků na účtoch v bankách se účtuje v peňažnem denníku podle výpisů z banky. Při účtovaní účtovných prípadů na kontokorentnem účte by mal podnikatel postupovat t když, jak při účtovaní na bežnem bankovem podnikateľskem účte. 

Každý účtovný prípad musí posúdit aj z hlediska ustanovení ZDP a podle toho účtovat výdavok jak výdavok daňový, který ovlivňuje ZD nebo jak výdavok nedaňový, který neovlivňuje ZD. 

Při vedení kontokorentného účtu vznikajou podnikateľovi tieto Další výdavky: 

• bankový poplatok za kontokorentný úvěr, 
• debetný úrok, 
• kreditný úrok.
   

Účtovaní v peňažnem denníku 

Účtovaní poplatku za kontokorentný úvěr 

V případě, že poplatok za úvěr splňuje podmínky ustanovenia § 2 písm. i) ZDP^[26], tzn., že je to výdavok: 

• na dosiahnutí, zabezpečení a udržaní příjmů, 
• je preukázateľne vynaložený, 
• je zaúčtovaný v účtovníctve, 
• může být považovaný za daňový výdavok. Účtovaní poplatku za kontokorentný úvěr se vykoná, v zmysle ustanovenia § 15 Postupů účtovania v JÚ, na základe výpisu z účtu a zmluvy, kterou uzavrel podnikatel s bankou ako: 
• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu, 
• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Prevádzková réžia“.
   

Účtovaní debetného úroku na kontokorentnem účte 

Debetný úrok je daňovým výdavkem vtedy, když splňuje ustanovení § 2 písm. i) ZDP^[27]. Můžeme povedat, že debetný úrok na kontokorentnem účte je daňovým výdavkem v zmysle ustanovenia § 2 písm. i) ZDP^[28] vtedy, když byl úvěr použitý na obstaraní takých služieb, materiálu nebo zboží, kterých obstaraní (kúpa) je daňovým výdavkem. Když by podnikatel platil z kontokorentného účtu napríklad i úhradu za nábytok do svojho nového bytu, potem by celou výšku kontokorentného úroku nemohol započítat jak výdavok daňový. Daňovým výdavkem by bola len čast kontokorentného úro ce, která zodpovedá podielu úhrad na podnikateľské účely. 

Když jsou splnené podmínky § 2 písm. i) ZDP^[29], potem platba debetného úroku se zaúčtuje do peňažného denníka v den úhrady ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu, 
• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Prevádzková réžia“.  

Účtovaní kreditného úroku na kontokorentnem účte 

Při účtovaní kreditného úro ce, t. j. úro ce, který banka pripíše podnikateľovi na účet, je nutné vychádzat z ustanovenia § 6 ods. 5 písm. b) ZDP^[30], podle kterého úroky z peňažných prostriedků na bežných účtoch, které se používajou v súvislosti s dosahovaním příjmů z podnikania a iní samostatne zárobkoví činnosti, jsou příjmy podliehajúce dani z příjmů FO. Pripísaný úrok zaúčtuje podnikatel podle § 15 Postupů účtovania v JÚ do peňažného denníka ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bankovem účte, 
• příjem ovlivňujúci ZD v stĺpci „Příjmy celkom“, 
• příjem v druhovem členení příjmů celkem v stĺpci „Ostatné příjmy“. 

 PRÍKLAD č. 2: 

Podnikatel Dávid D. podniká jak FO, účtuje v sústave JÚ. S bankou, v které má otvorený bežný podnikateľský účet, se dohodol, že mu poskytne kontokorentný úvěr do výšky 200 000 Sk od 1. 6. 2005. Dávid začal úvěr od 1. 6. 2005 i čerpat. Predpokladajme, že v júni 2005 mal na účte tieto pohyby: 

1. 6. 2005 poplatok za kontokorentný úvěr                                                                          4 500 Sk, 

5. 6. 2005 úhrada dodavatelskí faktúry č.125/2005 za materiál                               150 000 Sk, 

8. 6. 2005 platba odvodu do Všeobecní zdravotní poisťovne                                        910 Sk, 

8. 6. 2005 platba odvodu do Sociální poisťovne                                                              2 155 Sk, 

10. 6. 2005 úhrada dodavatelskí faktúry č. 126/2005 za materiál                           100 000 Sk, 

19. 6. 2005 příjem za faktúru č. 15/2005                                                                           45 000 Sk, 

30. 6. 2005 bankové poplatky                                                                                                  150 Sk, 

30. 6. 2005 debetný úrok                                                                                                       1 850 Sk, 

30. 6. 2005 kreditný úrok                                                                                                       25,10 Sk. 

Dávidovi banka poskytla úvěr na kontokorentnem účte do výšky 200 000 Sk, tzn. Dávid může ze svojho účtu čerpat peňažné prostriedky do výšky zostatku na účte – 200 000 Sk. 

Jednotlivé hospodársce operácí Dávid zaúčtuje: 

1.    Dne 1. 6. 2005 poplatok za kontokorentný úvěr 4 500 Sk do peňažného denníka ako: 

• výdavok peňažných prostriedků na bankovem účte                                                        4 500 Sk, 
• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“                                                           4 500 Sk, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Prevádzková réžia“               4 500 Sk, 

2.    Dne 5. 6. 2005 úhradu dodavatelskí faktúry č.125/2005 za materiál 150 000 Sk zaúčtuje do peňažného denníka do knihy záväzků jak splacení záväzku vůči dodavatelůi. 

Do peňažného denníka bude účtovat ako: 

• výdavok peňažných prostriedků na bankovem účte                                                    150 000 Sk, 
• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“                                                       150 000 Sk, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Nákup materiálu“               150 000 Sk, 

3.    Dne 8. 6. 2005 platbu odvodu do Všeobecní zdravotní poisťovne 910 Sk zaúčtuje do peňažného denníka a úhradu měsíčného odvodu poznačí i do knihy záväzků. V peňažnem denníku zaúčtuje: 

• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu                                                              910 Sk, 
• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“                                                                910 Sk, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Platby do poistných
  fondů a garančného fondu“                                                                                                         910 Sk, 

4.    Dne 8. 6. 2005 platbu odvodu do Sociální poisťovne 2 155 Sk zaúčtuje tak jak platbu do zdravotní poisťovne, 

5.    Dne 10. 6. 2005 úhradu dodavatelskí faktúry č. 126/2005 za materiál 100 000 Sk zaúčtuje do peňažného denníka a do knihy záväzků tak jak 2. účtovný prípad, 

6.    Dne 19. 6. 2005 příjem za faktúru č. 15/2005 45 000 Sk zaúčtuje do peňažného denníka a do knihy pohledávok jak splacení pohledávky odběratelům. V peňažnem denníku účtuje ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bankovem účte                                                           45 000 Sk, 
• příjem ovlivňujúci ZD v stĺpci „Příjmy celkom“                                                                  45 000 Sk, 
• příjem v druhovem členení příjmů celkem v stĺpci „Predaj výrobků a služieb“        45 000 Sk, 

7.    Dne 30. 6. 2005 bankové poplatky 150 Sk zaúčtuje do peňažného denníka tak jak účtovný prípad č. 1, 

8.    Dne 30. 6. 2005 debetný úrok 1 850 Sk zaúčtuje do peňažného denníka jak účtovný prípad č. 1, 

9.    Dne 30. 6. 2005 kreditný úrok 25,10 Sk zaúčtuje do peňažného denníka ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bankovem účte                                                               25,10 Sk, 
• příjem ovlivňujúci ZD v stĺpci „Příjmy celkom“                                                                      25,10 Sk, 
• příjem v druhovem členení příjmů celkem v stĺpci „Ostatné příjmy“                                  25,10 Sk. 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Příjem ovlivňujúci ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Predaj výrobkov	Ostatné
555.	19. 6.	Příjem, FA 15/2005	BÚ: 45 000		45 000	45 000
556.	30. 6.	Kreditný úrok	BÚ: 25,10		25,10		25,10

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Výdavky ovlivňujúce ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Materiál	Odvody	Prevádzková réžia
448.	1. 6.	Kontokor. úvěr		BÚ: 4 500	4 500			4 500
491.	5. 6.	Materiál FA 125/2005		BÚ: 150 000	150 000	150 000
502.	8. 6.	Odvod do VzP		BÚ: 910			910
503.	8. 6.	Odvod do SP		BÚ: 2 155	2 155		2 155
504.	10. 6.	Materiál FA 126/2005		BÚ: 100 000	100 000	100 000
598.	30. 6.	Bankové poplatky		BÚ: 150	150			150
599.	30. 6.	Debetný úrok		BÚ: 1 850	1 850			1 850

 NEPREHLIADNITE: 

Podnikatelia, kteří v průběhu roku 2005 účtujou na kontokorentnem účte a stav účtu k 31. 12. 2005, t. j. ce dňu zostavenia účtovní závierky budou mít mínusový, vpíšu mínusový zostatok na kontokorentnem účte v účtovnem výkaze „Výkaz o majetku a záväzkoch“ do riadka 15 – Úvery. Nevpisujou mínusový zostatok na kontokorentnem účte do riadka 11 – Bankové účty. 

Účtovaní v knihe pohledávok 

V knihe pohledávok se evidujou všechny pohledávky podnikatele. Podle § 15 ods. 3 ZÚ^[31] má kniha pohledávok obsahovat hlavně údaje o: 

• dlžníkoch, napríklad identifikačné údaje, adre se, číslo zmluvy a podobne, 
• pohledávkach v peňažnem vyjadrení, napríklad sumy a čísla faktúr, 
• poskytnutěch preddavkoch, napríklad sumy a doklady k preddavkem, 
• poskytnutěch úvěroch, napríklad číslo úvěroví zmluvy, splátkový kalendár a podobne, 
• pohledávkach dane z příjmů, napríklad preplatok na dani z příjmů FO, 
• pohledávkach nepriamych daní, napríklad nadmerný odpočet DPH, 
• pohledávkach vůči Sociální poisťovni a príslušní zdravotní poisťovni. 

Čast knihy pohledávok, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystavenia	Dátum splatnosti	Zaplatené
							deň	suma	forma
19.	9. 6.	FA 15/2005	DREDY, s. r. o.	45 000	9. 6.	19. 6.	19. 6.	45 000	BÚ

Účtovaní v knihe záväzkov 

Do knihy záväzků zaúčtuje Dávid všechny závazky a jejich splácane. 

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystavenia	Dátum splatnosti	Zaplatené
							deň	suma	forma
25.	1. 6.	FA 125/2005	DREVO v. o. s.	150 000	30. 5.	5. 6.	5. 6.	150 000	BÚ
26.	8. 6.	Z 024	Odvody VzP	910		8. 6.	8. 6.	910	BÚ
27.	8. 6.	Z 025	Odvody SP	2 155		8. 6.	8. 6.	2 155	BÚ
28.	9. 6.	FA 126/2005	DREVO v. o. s.	100 000	9. 6.	19. 6.	19. 6.	100 000	BÚ

5.    Půjčka 

V podnikateľskí praxi se často stáva hlavně při rozbehu podnikateľskí činnosti, že podnikatel si půjčí finančné prostriedky od svojich blízkych, tzn. od členů rodiny, priateľů a podobne. Podnikatel by mal uzavriet smlouvu o půjčke, kterou upravuje Občansky zákonník č. 40/1964 Zb. v znení neskorších predpisov^[32] (Dále jen Občansky zákonník) podle § 657 a § 658^[33]. 

Podnikatel neuzatvára smlouvu na základe Obchodného zákonníka^[34], ale na základe Občanskeho zákonníka^[35], lebo peňažné prostriedky si půjčíva od fyzickí osoby – nepodnikatele. 

5.1    Rozdiel mezi zmluvou o úvěre a zmluvou o půjčke 

Základný rozdiel mezi zmluvou o úvěre a zmluvou o půjčce je: 

• zmluva o úvěre, která je uzavretá podle Obchodného zákonníka^[36], vyslovene požaduje, aby dlžník vrátil poskytnuté finančné prostriedky a zaplatil úrok, 
• zmluva o půjčke, uzatvorená podle Občanskeho zákonníka^[37], zaväzuje dlžníka vrátit po uplynutí dohodnutí doby požičanou finančnou čiastku a dáva též možnost, ale ne povinnost dohodnút úrok. 

Tak jak při úvěre, i při půjčce dochádza ku vzniku záväzkového vzťahu mezi veriteľem a dlžníkom. V zmysle ustanovení § 657 a § 658 Občanskeho zákonníka^[38] ponecháva veritel podnikateľovi – dlžníkovi, veci určené podle druhu, hlavně peníze a dlžník se zaväzuje vrátit po uplynutí dohodnutí doby veci rovnakého druhu. Úroky si obe strany mezi sebou nemusia dohodnút. 

5.2    Prijatí půjčky, splácení půjčky a splácení úroků z půjčky 

Pro půjčku z hlediska daňového i z hlediska účtovného platí to isté co pro úvěr, tzn., podnikatel vždy musí dodržiavat ustanovenia ZÚ, Postupů účtovania v JÚ a ZDP. 

5.2.1    Prijatí půjčky 

Půjčka je v okamihu získania peňažných prostriedků příjmem u podnikateľa, který není v zmysle ustanovenia § 3 ods. 2 písm. b) ZDP^[39] predmetem dane z příjmů. To znamená, že z finančných prostriedků získaných půjčkou podnikatel neplatí daň. 

Způsob účtovania půjčky je obdobný jak při úvěre. Podnikatel, který dostane dohodnutou finančnou čiastku ve forme půjčky, zaúčtuje příjem v den prijatia ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bankový účet nebo do pokladnice, 
• příjem neovlivňujúci ZD. 

Záväzok splatit půjčku zaúčtuje aj do knihy záväzkov v zmysle ustanovenia § 15 ods. 4 ZÚ^[40] a § 19 Postupů účtovania v JÚ, kde poznačí i splácení tohto záväzce. 

5.2.2    Splácení půjčky 

Půjčku spláca podnikatel na základe dohody po častiach nebo celou naraz. Půjčka je výdavkem v čase jí splácania, který není možné uznat jak daňový výdavok. Splátky půjčky se do daňových výdavků dostanou prostřednictvím výdavků vynaložených: 

• na obstaraní materiálu, zboží, práce a služby, které boli zaplatené finančnými prostriedkami z poskytnutí půjčky nebo 
• odpisov hmotného a nehmotného majet ce, který byl obstaraný finančnými prostriedkami z poskytnutí půjčky. 

Splátka půjčky je nedaňovým výdavkem, tzn. výdavkem neovlivňujúcim ZD, který zaúčtuje podnikatel v zmysle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[41] do: 

• peňažného denníka a 
• knihy záväzků jak úhradu záväzce. 

V peňažnem denníku zaúčtuje splátku v den úhrady ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bežného účtu nebo z pokladnice, 
• výdavok neovlivňujúci základ dane v druhovem členení v stĺpci „Splátka úvěru“. 

V knihe záväzků poznačí každou splátku půjčky jak čiastkovou úhradu záväzce. 

5.2.3    Splácení úroku z úvěru 

Pro pôžič ce, která je uzavretá na základe Občanskeho zákonníka^[42] (úvěr na základe Obchodného zákonníka), platí, že úrok nemusí být vzájomne dohodnutý. Když si obe strany dohodnou úrok a jeho spláca ne, splátka úroku z půjčky, jí výška a doba, kdy se má splatit, by měla být určená v zmluve o půjčce. Splátka úroku může, ale i nemusí být daňovým výdavkem. Úrok z půjčky je daňovým výdavkem, když čerpaní půjčky preukázateľne súvisí s dosahovaním, zabezpečovaním a udržiavaním zdaniteľných příjmů a jsou splnené i ostatné podmínky v zmysle ustanovenia § 2 písm. i) ZDP^[43]. 

Splácení úroku z půjčky zaúčtuje podnikatel podle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[44] do: 

• peňažného denníka a 
• knihy záväzků. 

V peňažnem denníku zaúčtuje v den úhrady úrok, který podnikatel využil na rozvoj svojí podnikateľskí činnosti, napríklad na nákup materiálu, zboží, úhradu nájomného za priestory, v kterých podnikatel podniká, a podobne, ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bežného účtu nebo z pokladnice, 
• výdavok ovlivňujúci základ dane v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Prevádzková réžia“. 

V knihe záväzků poznačí úhradu záväzku splatit úrok z půjčky nebo jeho časti. 

 PRÍKLAD č. 3: 

Podnikatel Dušan D. podniká jak FO, účtuje v sústave JÚ. Dušan se rozhodol v marci 2005, že obstará kúpou za hotové osobný automobil, který vloží do obchodného majetku a bude ho v roku 2005 odpisovat. Na kúpu automobilu v obstarávací cene 500 000 Sk si požičal 300 000 Sk od svojich rodičů. Dohodnutou sumu 300 000 Sk mu vložili rodičia dne 10. 4. 2005 na jeho bankový podnikateľský účet. S rodičmi uzavrel smlouvu o půjčke^[45] podle Občanskeho zákonníka, v které se dohodli, že Dušan splatí půjčku v nasledujúcich splátkach: 

• do 30. 9. 2005 sumu 100 000 Sk, 
• do 31. 12. 2005 sumu 100 000 Sk, 
• do 31. 3. 2006 sumu 100 000 Sk. 

V zmluve o půjčce je uvedené, že úrok si obe strany nedohodli. 

Dušan bude v roku 2005 účtovat kúpu osobného automobilu a splátky půjčky: 

• v peňažnem denní ce, 
• v knihe záväzků, 
• obstaraní dlhodobého hmotného majetku i v knihe dlhodobého hmotného majetce. 

Účtovaní v peňažnem denníku 

1.    Dne 10. 4. 2005 půjčka 300 000 Sk (podkladem pro účtovanení výpis z účtu a zmluva o půjčke): 

• příjem peňažných prostriedků na bankový účet     300 000 Sk, 
• příjem neovlivňujúci ZD     300 000 Sk. 

2.     Dne 15. 4. 2005 kúpa osobného automobilu za 500 000 Sk (účtované na základe výpisu z účtu a faktúry od dodavatela): 

• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu     500 000 Sk, 
• výdavok neovlivňujúci ZD     500 000 Sk. 

3.    Dne 25. 9. 2005 splátka půjčky 100 000 Sk (účtované na základe výpisu z účtu a zmluvy o půjčke): 

• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu     100 000 Sk, 
• výdavok neovlivňujúci ZD     100 000 Sk. 

4.    Dne 20. 12. 2005 splátka půjčky 100 000 Sk, Dušan účtoval tak jak při účtovnem případě č. 3. 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Příjem neovlivňujúci ZD
			Příjmy	Výdavky	Půjčka
325.	10. 4.	Příjem – půjčka	BÚ: 300 000		300 000

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Výdavky neovlivňujúce ZD
			Příjmy	Výdavky	HM	Splátka půjčky
338.	15. 4.	Nákup DHM		BÚ: 500 000	500 000
784.	25. 9.	Splátka půjčky		BÚ: 100 000		100 000
997.	20. 12.	Splátka půjčky		BÚ: 100 000		100 000

Účtovaní v knihe záväzkov 

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystavenia	Dátum splatnosti	Zaplatené
							deň	suma	forma
31.	10. 4.	Z 08	Půjčka	300 000	10. 4.	31. 3. 2006	25. 9.	100 000	BÚ
							20. 12.	100 000	BÚ
36.	15. 4.	FA 1110	AUTO, a. s.	500 000	10. 4.	15. 4.	15. 4.	500 000	BÚ

Účtovaní v knihe dlhodobého hmotného majetku  

Čast knihy dlhodobého hmotného majetku 

Poradové číslo DHM:	07	Obstarávacia cena:	500 000 Sk
Názů DHM:	Osobný automobil	Vstupná cena:	500 000 Sk
Dátum obstarania:	15. 4. 2005	Způsob odpisovania:	rovnomerný
Dátum uvedenia do používania:	15. 4. 2005	Dátum vyradenia:
Odpisova skupina:	1	Dôvod vyradenia:
Doba odpisovania:	4 roky	Způsob vyradenia:

 POZNÁMKA: 

Účtovné odpisy = daňovým odpisom 

Rok	OC v Sk	VC v Sk	Odpis ročný	Odpis ročný v Sk	Zostatková cena v Sk
2005	500 000	500 000	1/4	500 000 : 4 = 125 000	500 000 – 125 000 = 375 000

Odpis ročný k 31. 12. 2005 zaúčtuje Dušan do peňažného denníka podle § 4 ods. 2 písm. b) bod 3 Postupů účtovania v JÚ, tzn. jak uzávierkovou účtovnou operáciu, která zvyšuje výdavky a ovlivňuje ZD. 

6.    Dotácie 

Dotácí patria mezi cudzí zdroje, které může podnikatel při výkone podnikateľskí činnosti využívat. Na rozdiel od úvěru a půjčky, dotácí jsou vždy viazané na splnení určitěch, presne vymedzených podmínek. Můžeme povedat, že dotácí se vždy poskytnou jen na určitý konkrétny účel, který musí být splnený. Poskytnutou dotáciu, když podnikatel splní podmínky, které si zmluvne dohodol s poskytovateľem dotácí, na rozdiel od úvěru a půjčky nevracia. 

6.1    Dotácia 

Výkladový ekonomický slovník definuje dotáciu jak přijdel prostriedků z nejakého rozpočtu, napríklad Státního, obecného či iní inštitúcí. Dotácí Státního rozpočtu se poskytujou v rámci štátní hospodárskí politiky na podporu podniků, které ne jsou schopné dočasne nebo trvalo hospodárit se ziskem. Často jde o nevyhnutnou činnost pro chod hospodárstva (napríklad dotácí na osobnou dopravu) nebo může Jít o dôvody ekologické a iné. 

V súčasní podnikateľskí praxi se dotácí poskytujou nejen ze zdrojů Státního rozpočtu, ale i zo zdrojů Európskí únie (Dále jen EÚ). Dotácí jsou určené i na rozvoj malého a stredného podnikania, tzn. čerpajou jejich nebo môžu jejich čerpat i podnikatelia – FO. 

6.2    Dotácí z hlediska daňového 

Při posudzovaní dotácí z hlediska daňového musí vychádzat podnikatel, který účtuje v sústave JÚ, z § 17 ods. 3 písm. h) bod 1 a bod 2 ZDP^[46]. 

6.2.1    Dotácí poskytnuté na obstaraní hmotného nebo nehmotného majetku 

Při investičných dotáciách, tzn. při dotáciách, za které obstará podnikatel hmotný nebo nehmotný majetok, bude postupovat podle § 17 ods. 3 písm. h) bod 1 ZDP^[47] a do ZD nezapočíta celou dotáciu (podporu a příspěvek) v zdaňovacem období, v kterém ji prijal, když nebyla použitá na úhradu daňových výdavků. Příjmy nepoužité na úhradu daňových výdavků se započítajou do ZD: 

• postupne ve výšce odpisů majetku nadobudnutého z dotácí nebo 
• v pomerní časti zodpovedající výšce použití dotácí na obstaraní odpisovaného majetce. 

Z ustanovenia § 17 ods. 3 písm. h) bod 1 ZDP^[48] vyplýva, že podnikatel zaúčtuje do příjmů ovlivňujúcich ZD (do zdaniteľných příjmov) vždy jen takovou čast dotácí, kterou zaúčtuje i do výdavků ovlivňujúcich ZD (do daňových výdavkov). 

6.2.2    Dotácí poskytnuté na prevádzkové účely 

Při prevádzkových dotáciách, tzn. při dotáciách, z kterých bude podnikatel hradit výdavky spojené s bežnou prevádzkou, jak napríklad nákup materiálu, by mal postupovat podle § 17 ods. 3 písm. h) bod 2 ZDP^[49]. Podle tohto ustanovenia se do ZD nezapočítava dotácia (příspěvek, podpora) v zdaňovacem období, v kterém jejich prijal, když nebyli použité na úhradu daňových výdavků. Dotácia, která nebyla použitá na úhradu daňových výdavků, tzn. nečerpala se v roku poskytnutia, se započíta do ZD až v tem zdaňovacem období, kdy se skutočne čerpala. 

6.3    Dotácí z hlediska účtovného 

Dotácia je pro podnikatele cudzí zdroj financovania jeho podnikateľskí činnosti. Prijatím dotácí vzniká podnikateľovi záväzok vůči subjektu, který mu dotáciu poskytol. Záväzok podnikatele z titulu poskytnutia dotácí se vyrovná jen účtovne, tzn. bez pohybu peňažných prostriedků. K pohybu peňažných prostriedků může dôjst vtedy, když podnikatel nesplní dohodnuté podmínky poskytnutia dotácí a peňažné prostriedky musí vrátit celé nebo když suma prijatí dotácí prevyšuje výšku jí skutočného použitia a musí vrátit čast peňažných prostriedků. 

V sústave JÚ účtuje podnikatel v zmysle ustanovení § 15 ZÚ^[50] a § 15 Postupů účtovania v JÚ: 

• v peňažnem denní ce, 
• v knihe záväzků nebo 
• v knihe pohledávok. 

Účtovaní v peňažnem denníku 

Příjem dotácí zaúčtuje podnikatel několika účtovnými prípadmi. Podkladem pro účtovanení výpis z účtu, zmluva o poskytnutí dotácí a doklady o čerpaní dotácí, napríklad nákup hmotného majetku a podobne. 

6.4    Účtovaní investičných dotácií 

1.    Příjem dotácí zaúčtuje podnikatel jak prírastok peňažných prostriedků na bankovem účte. Účtuje v den skutočného příjmu, tzn. při pripísaní peňažných prostriedků na bankovem účte ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bankovem účte, 
• příjem neovlivňujúci ZD. 

2.    Úhradu za hmotný majetok, který byl zakúpený z prostriedků dotácí, zaúčtuje podnikatel (účtuje na základe dokladu o obstaraní majetku) ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu nebo z pokladnice, 
• výdavok neovlivňujúci ZD. 

3.    V rámci uzávierkových účtovných operácií zaúčtuje podle § 4 ods. 2 písm. b) bod 1 Postupů účtovania v JÚ příjem dotácí ve výšce ročného odpisu, který vypočíta podle ustanovení ZDP, ako: 

• příjem ovlivňujúci ZD v stĺpci „Příjmy celkom“, 
• příjem v druhovem členení příjmů celkem v stĺpci „Ostatné příjmy“. 

4.    V rámci uzávierkových účtovných operácií zaúčtuje podle § 4 ods. 2 písm. b) bod 3 Postupů účtovania v JÚ ročný odpis hmotného majetku vypočítaný podle ustanovení ZDP, který byl obstaraný z peňažných prostriedků dotácí, ako: 

• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků celkem v stĺpci „Prevádzková réžia“. 

6.5    Účtovaní prevádzkových dotácií 

1.    Příjem dotácí zaúčtuje podnikatel jak prírastok peňažných prostriedků na bankovem účte. Účtuje v den skutočného příjmu, tzn. při pripísaní peňažných prostriedků na bankovem účte ako: 

• příjem peňažných prostriedků na bankovem účte, 
• příjem ovlivňujúci ZD v stĺpci „Příjmy celkem, 
• příjem v druhovem členení v stĺpci „Ostatné příjmy“. 

2.    Úhradu faktúr z prostriedků dotácí, napríklad za materiál, zaúčtuje ako: 

• výdavok peňažných prostriedků z bankového účtu, 
• výdavok ovlivňujúci ZD v stĺpci „Výdavky celkom“, 
• výdavok v druhovem členení výdavků v stĺpci „Nákup materiálu“. 

Účtovaní v knihe záväzkov 

Podle novelizovaných Postupů účtovania v JÚ se při účtovaní dotácií v JÚ musí podnikatel riadit § 10b. Podle § 10b ods. 1 se poskytnutá dotácia, příspěvek nebo podpora zaúčtuje do knihy záväzkov. Splnení dohodnutěch podmínek se zaúčtuje v den splnenia podmínek do knihy záväzků jak zánik dotácí. 

Účtovaní v knihe pohledávok 

V případě poskytnutia dotácí, když podmínkou poskytnutia bylo prEÚkázaní obstarania majet ce, se postupuje při účtovaní podle § 10b bod 2 Postupů účtovania v JÚ. V den obstarania majetku se zaúčtuje v knihe pohledávok nárok na poskytnutí dotácí. V den prijatia dotácí se účtuje zánik pohledávky.  

Účtovaní v ostatných pomocných knihách 

Podnikatel účtuje účtovné prípady, které se týkajou poskytnutí dotácí podle ustanovenia § 15 ods. 1 ZÚ^[51], i do pomocných kníh, když je jejich vedení potřebné na prEÚkázaní a vykazovaní predmetu účtovníctva v účtovní závierce.  

Pomocnými knihami, do kterých účtuje podle Postupů účtovania v JÚ, môžu být napríklad: 

• kniha dlhodobého hmotného majet ce, když obstaral za finančné prostriedky získané dotáciou dlhodobý hmotný majetok, 
• kniha dlhodobého nehmotného majet ce, když obstaral za dotáciu dlhodobý nehmotný majetok, 
• kniha zásob, když obstaral za dotáciu zásoby materiálu, 
• kniha o záväzkoch z pracovno-právnych vzťahů, když použil dotáciu nebo jí čast na vyplacení miezd zamestnanců. 

V príkladoch, které si Dále uvedieme, se nebudeme podrobne venovat pomocným knihám JÚ, do kterých má podnikatel povinnost v zmysle ZÚ a Postupů účtovania v JÚ též účtovat. 

 PRÍKLAD č. 4: 

Podnikateľka Denisa D. podniká jak FO, účtuje v sústave JÚ. V roku 2005 získala dotáciu na obstaraní Specialneho prístroja, který využíva v zdravotníctve, a to sumu 500 000 Sk. 

Dotáciu dostala pripísaním na bankový účet dne 15. 8. 2005 v schválení výšce 500 000 Sk. Dne 16. 8. 2005 zaplatila z bankového účtu sumu 500 000 Sk za prístroj. 

Denise doporučujeme při účtovaní v roku 2005 postupovat takto: 

1.    Dne 15. 8. 2005 zaúčtovat příjem dotácí do peňažného denníka jak příjem neovlivňujúci ZD [účtuje v súlade s § 17 ods. 3 písm. h) bod 1 ZDP^[52]]. 

2.    Dne 15. 8. 2005 zaúčtuje do knihy záväzků záväzok vůči štátnemu rozpočtu ve výšce dotácí, t. j. 500 000 Sk. 

3.    Dne 16. 8. 2005 v peňažnem denníku zaúčtuje úhradu za prístroj 500 000 Sk jak výdavok neovlivňujúci ZD. 

4.    Dne 16. 8. 2005 zaeviduje prístroj do knihy dlhodobého hmotného majetku v obstarávací cene, která se rovná vstupní cene 500 000 Sk. 

5.    Dne 25. 8. 2005 predloží doklady o obstaraní prístroja príslušným pracovníkem, kteří jí jejich schvália. V knihe záväzků poznačí zánik záväzku vůči štátnemu rozpočtu, lebo podmínky poskytnutia dotácí splnila. 

6.    Dne 31. 12. 2005 vypočíta odpis ročný podle ZDP. Odpis ročný je ve výšce 83 334 Sk (500 000 : 6 = 83 333,33, po zaokrúhlení 83 334 Sk). Do peňažného denníka zaúčtuje v rámci uzávierkových účtovných operácií odpis ročný ve výšce 83 334 Sk jak výdavok ovlivňujúci ZD. 

7.    Zaúčtuje v rámci uzávierkových účtovných operácií do peňažného denníka příjem ve výšce daňového výdav ce, t. j. příjem ve výšce odpisu ročného 83 334 Sk, který vypočítala podle ZDP. 

8.    Zaúčtovat do knihy dlhodobého hmotného majetku odpis ročný a zostatkovou cenu k 31. 12. 2005. 

V Dalších rokoch bude příjem z dotácí vstupovat do zdaniteľných příjmů ve výšce daňových odpisů. Za predpokladu, že Denisa bude prístroj odpisovat rovnomerne podle § 27 ZDP^[53], bude účtovat v rámci uzávierkových účtovných operácií: 

• v roku 2006, v roku 2007, v roku 2008 a v roku 2009 vždy jak zdaniteľný příjem sumu 83 334 Sk a jak daňový výdavok odpis ročný ve výšce 83 334 Sk, 
• v roku 2009, t. j. v 6. roku odpisovania prístroja jak zdaniteľný příjem 83 330 (500 000 – 83 334 x 5 = 83 330 Sk) a jak daňový výdavok odpis ročný v poslednem roku odpisovania, t. j. sumu 83 330 Sk (odpisuje se jen do výšky vstupní ceny hmotného majet ce, v našem případě jen do 500 000 Sk). 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Výdavky ovlivňujúce ZD		Výdavky neovlivňujúce ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Prevádzková réžia
455.	16. 8.	Nákup DHM z dotácie		BÚ: 500 000			500 000
984.	31. 12.	Odpisy DHM			83 334	83 334

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Kde: D – dotácia 

Jak dátum splatnosti uviedla Denisa v knihe záväzků 30. 8. 2005, t. j. den, dokedy má najnedřív preukázat čerpaní dotácí. 

 PRÍKLAD č. 5: 

Podnikatel Daniel D. podniká jak FO, účtuje v sústave JÚ. Koncem roku 2004 požiadal o dotáciu z prostriedků EÚ na rozvoj cestovného ruchu, která mu bola schválená. Podnikatel podle zmluvy s EÚ kúpil vláčik (slúži na prepravu turistů v turistickí oblasti) za 3 000 000 Sk. Úhradu vykonal 10. 6. 2005 z bankového účtu. Dne 12. 6. 2005 predložil všechny potřebné doklady pracovníkem EÚ a dne 12. 7. 2005 mu bola dotácia ve výšce 3 000 000 Sk pripísaná na bankový účet. 

Danielovi doporučujeme při účtovaní v roku 2005 postupovat v zmysle ustanovenia § 17 ods. 3 písm. h) bod 1 ZDP^[54] a § 10b Postupů účtovania v JÚ takto: 

1.    Dne 10. 6. 2005 zaúčtovat nákup vláčika jak nákup dlhodobého hmotného majetku do peňažného denníka jak výdavok neovlivňujúci ZD. 

2.    Dne 10. 6. 2005 zaevidovat obstaraní dlhodobého hmotného majetku do knihy dlhodobého hmotného majetku v obstarávací cene 3 000 000 Sk, která je i vstupnou cenou pro odpisovane. 

3.    Dne 10. 6. 2005 zaevidovat do knihy pohledávok nárok na poskytnutí dotácí ve výšce 3 000 000 Sk. 

4.    Dne 12. 7. 2005 zaúčtovat příjem dotácí do peňažného denníka jak příjem neovlivňujúci ZD ve výšce 3 000 000 Sk. 

5.    Dne 12. 7. 2005 zaevidovat do knihy pohledávok zánik pohledávky, lebo dotácia bola Danielovi už poskytnutá. 

6.    Dne 31. 12. 2005 vypočítat odpis ročný. Odpis ročný je ve výšce 250 000 Sk (3 000 000 : 12 = 250 000 Sk). 

7.    Zaúčtovat do peňažného denníka v rámci uzávierkových účtovných operácií odpis ročný ve výšce 250 000 Sk jak výdavok ovlivňujúci ZD. 

8.     Zaúčtovat vypočítaný odpis ročný a zostatkovou cenu i do knihy dlhodobého hmotného majetce. 

9.     Zaúčtovat v rámci uzávierkových účtovných operácií do peňažného denníka příjem ve výšce daňového výdav ce, t. j. příjem ve výšce odpisu ročného 250 000 Sk, který vypočítal podle ZDP. 

V Dalších rokoch bude příjem dotácí vstupovat do ZD počas doby odpisovania hmotného majet ce, tzn. počas doby uplatňovania daňových odpisů (t. j. 12 rokov). 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Příjem ovlivňujúcI ZD		Příjem neovlivňujúcI ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Ostatné příjmy
558.	12. 7.	Dotácia	BÚ: 3 000 000				3 000 000
999.	31. 12.	Dotácia – příjem			250 000	250 000

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Výdavky ovlivňujúce ZD		Výdavky neovlivňujúce ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Prevádzková réžia
455.	10. 6.	Nákup DHM		BÚ: 3 000 000			3 000 000
984.	31. 12.	Odpisy DHM			250 000	250 000

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystavenia	Dátum splatnosti	Zaplatené
							deň	suma	forma
102.	10. 6.	P 26	Nárok na dotáciu z EÚ	3 000 000	10. 6.	12. 7.	12. 7.	3 000 000	BÚ

 PRÍKLAD č. 6: 

Podnikateľka Dita D. podniká jak FO, účtuje v sústave JÚ. Dita získala ze Státního rozpočtu dotáciu na obstaraní poľnohospodárskeho stroja v hodnote 1 000 000 Sk. Dotácia jí bola pripísaná na bankový účet 15. 7. 2005 ve výšce 1 000 000 Sk. Poľnohospodársky stroj s príslušenstvem obstarala dne 31. 7. 2005 za 1 200 000 Sk. 

Podnikateľka Dita musí při účtovaní a stanovení zdaniteľného příjmu a daňového výdavku postupovat podle § 17 ods. 3 písm. h) bod 1 ZDP^[55]. Příjem ve forme dotácí nezapočíta v roku 2005 v celí výšce do zdaniteľných příjmů. Příjem bude započítavat do zdaniteľných příjmů postupne v jednotlivých rokoch, počas kterých bude stroj odpisovat. 

Když obstrávacia cena stoja bola 1 200 000 Sk a doba odpisovania 4 roky, při rovnomernem odpisovaní podle § 27 ZDP bude daňový odpis, který bude účtovat v rámci uzávierkových účtovných operácií do daňových výdavků, 300 000 Sk (1 200 000 : 4 = 300 000 Sk). Dita však nezapočíta do zdaniteľných příjmů sumu 300 000 Sk, lebo dotácia, kterou dostala na stroj bola jen 1 000 000 Sk. V rámci uzávierkových účtovných operácií zaúčtuje Dita do zdaniteľných příjmů v rokoch 2005, 2006, 2007 a 2008 sumu 250 000 Sk, spolu za roky 1 000 000 Sk. 

Dite doporučujeme postupovat při účtovaní v sústave JÚ v roku 2005 takto: 

1.    Dne 15. 7. 2005 zaúčtovat příjem dotácí 1 000 000 Sk do peňažného denníka jak příjem neovlivňujúci ZD. 

2.    Dne 15. 7. 2005 zaúčtovat do knihy záväzků záväzok vůči štátnemu rozpočtu 1 000 000 Sk. 

3.    Dne 31. 7. 2005 zaúčtovat do peňažného denníka úhradu za stroj 1 200 000 Sk jak výdavok neovlivňujúci ZD. 

4.    Dne 31. 7. 2005 zaevidovat stroj do knihy dlhodobého hmotného majetku v obstarávací cene, která se rovná vstupní cene 1 200 000 Sk. 

5.    Dne 2. 7. 2005 predložila podnikateľka Dita príslušným pracovníkem doklady o obstaraní stroja, kteří jí čerpaní dotácí schválili 25. 7. 2005. V knihe záväzků poznačí zánik záväzku vůči štátnemu rozpočtu 25. 7. 2005, lebo podmínky poskytnutia dotácí splnila. 

6.    Dne 31. 12. 2005 vypočítat odpis ročný, který je ve výšce 300 000 Sk a zaúčtovat odpis do peňažného denníka v rámci uzávierkových účtovných operácií jak výdavok ovlivňujúci ZD 300 000 Sk. 

7.    Dne 31. 12. 2005 zaúčtovat v rámci uzávierkových účtovných operácií do peňažného denníka příjem ve výšce 250 000 Sk. 

8.    Dne 31. 12. 2005 zaúčtovat do knihy dlhodobého hmotného majetku odpis ročný a zostatkovou cenu k 31. 12. 2005. 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Příjem ovlivňujúcI ZD		Příjem neovlivňujúcI ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Ostatné příjmy
500.	15. 7.	Dotácia	BÚ: 1 000 000				1 000 000
998.	31. 12.	Dotácia – příjem			250 000	250 000

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystavenia	Dátum splatnosti	Zaplatené
							deň	suma	forma
100.	15. 7.	Z 28	Dotácia	1 000 000	1. 7.	25. 7.	25. 7.	1 000 000	BÚ

 PRÍKLAD č. 7: 

Podnikatel Dalibor D. podniká jak FO (dosahuje příjmy z poľnohospodárskí výroby) a účtuje v sústave JÚ. V apríli 2005 získal dotáciu ze Státního rozpočtu na nákup sadeníc a osiva v sume 150 000 Sk. Dotácia mu bola pripísaná na bankový účet v schválení výšce 150 000 Sk dne 2. 4. 2005. Dne 5. 4. nakúpil sadenice a osivá a predložil doklady o úhrade na schválení príslušným pracovníkem. Dne 10. 4. 2005 dostal vyrozume ne, že nákup sadeníc a osív za 150 000 Sk mu byl z dotácí schválený. 

Dalibor bude při účtovaní jednotlivých účtovných prípadů, které jsou spojené s dotáciou, vychádzat z ustanovenia § 17 ods. 3 písm. h) bod 2 ZDP^[56]. Prevádzkovou dotáciu, která mu bola poskytnutá, zaúčtuje v roku 2005 takto: 

1.    Dne 2. 4. 2005 příjem dotácí jak příjem ovlivňujúci ZD 150 000 Sk. 

2.    Dne 2. 4. 2005 příjem dotácí v knihe záväzků jak záväzok vůči štátnemu rozpočtu 150 000 Sk. 

3.    Dne 5. 4. 2005 zaúčtuje úhradu faktúry za nákup sadeníc a osiva za 150 000 Sk jak výdavok ovlivňujúci ZD. 

4.    Dne 10. 4. 2005 na základe vyrozumenia, které dostal, zaeviduje v knihe záväzků zánik záväzku vůči štátnemu rozpočtu ve výšce 150 000 Sk. 

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Příjem ovlivňujúcI ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Ostatné příjmy
352.	25. 4.	Dotácia	BÚ: 150 000		150 000	150 000

Čast peňažného denníka, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum	Text	Peňažné prostriedky		Výdavky ovlivňujúce ZD
			Příjmy	Výdavky	Celkom	Nákup materiálu
359.	5. 4.	Nákup materiálu		BÚ: 150 000	150 000	150 000

Čast knihy záväzků, rok 2005 (v Sk) 

Por. číslo	Dátum zápisu	Číslo dokladu	Text	Suma	Dátum vystavenia	Dátum splatnosti	Zaplatené
							deň	suma	forma
35.	2. 4.	Z 12	Dotácia	150 000	2. 4.	10. 4.	2. 4.	150 000	BÚ

Když by Dalibor nevyčerpal dotáciu ve výšce 150 000 Sk celou v roku 2005, musel by v rámci uzávierkových účtovných operácií znížit příjem ovlivňujúci ZD o čast dotácí, kterou v roku 2005 nevyčerpal. 

Autor: Ing. Jarmila Strählová

Bing: uvery půjčky (source)